Kopie Svatoštěpánské koruny uherských králů

Stejně jako ostatní repliky korunovačních klenotů vystavené v Muzeu Českého ráje v Turnově i tuto vytvořil Jiří Urban. K její výrobě použil pozlacené stříbro, přírodní a skleněné kameny. Kopie Svatoštěpánské koruny bude v Klenotnici Muzea Českého ráje v Turnově k vidění od 13. března do 20. dubna 2025.

Z bohaté sbírky replik korunovačních klenotů, které zlatník Jiří Urban dosud vytvořil, chyběla v turnovském muzeu k vidění pouze jediná – Svatoštěpánská koruna uherských králů. Tento významný historický artefakt, stejně jako další středověké královské insignie, má poutavou minulost, která se promítá do jeho podoby. Základ koruny tvoří byzantská obroučka zdobená drahokamy, emailovými medailony světců a zavěšenými přívěsky (pendule). Mezi 11. a 13. stoletím byla doplněna o obloukové kamary a nakloněný křížek, který vzbuzuje řadu teorií – od poškození při ukrytí až po záměrné ohnutí na příkaz Habsburků s cílem oslabit její symbolickou moc. Ani maďarští historici se však na skutečném důvodu tohoto sklonu neshodují.

Pro Maďary má Svatoštěpánská koruna mimořádný význam – obdobný jako pro Čechy koruna Svatováclavská, možná ještě větší. Dokonce se stala součástí maďarského státního znaku jako „Svatá koruna“ (Szentkorona). Její osudy byly často dramatické. V roce 1463 ji musel uherský král Matyáš Korvín vykoupit od císaře Friedricha III., který ji získal po obsazení korunovačního města Székesfehérvár. Na konci druhé světové války byla prohlášena za americkou válečnou kořist a převezena do USA, odkud se do Maďarska vrátila až v roce 1978.

Ačkoli v českých dějinách nehraje Svatoštěpánská koruna zásadní roli, je spojena s významným panovníkem z rodu Lucemburků. V roce 1387 jí byl korunován tehdy devatenáctiletý Zikmund, syn Karla IV., který se později stal českým králem a římským císařem. Na uherském trůně vládl celých padesát let.

Technické parametry kopie Svatoštěpánské koruny:
Stříbro zlacené, přihrádkový smalt pravý – vypalovaný a leštěný, kameny – skleněné imitace.
Měřítko 1:1
Smaltování figurálních motivů – Zuzana Mašková
Imitace kamenů – Jan Kroupa
Klenotnické práce – Jiří Urban
Objednavatel kopie – Oldřich Beneš: Magičtí Lucemburkové
(Pozn.: Výstava “Magičtí Lucemburkové” byla zahájena 17. května 2015 v Ostravě, přičemž datum bylo zvoleno symbolicky – 17. května 1362 vydal císař a král Karel IV. privilegium, které městu Ostravě udělovalo právo na konání výročního trhu.)